|
|
Geografická témata ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství (dle RVP pro základní vzdělávání)
STAREC, Jan
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem mezipředmětových vztahů mezi Výchovou k občanství a Zeměpisem ve výuce na základní škole. Cílem práce je poskytnout přehled těchto interdisciplinárních vztahů mezi oběma vzdělávacími obory. Toho bylo dosaženo pomocí obsahové analýzy tematických celků učiva uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Na základě získaných údajů následně autor koncipoval osm modelových výukových jednotek, které byly uvedeny do praxe. Jednotlivé výukovéjednotky byly následně podrobeny evaluaci. Hlavním přínosem práce je nalezení četných kompatibilit mezi oběma obory, které mohou být využity v každodenní pedagogické praxi.
|
|
|
Pedagogická praxe a její role v rozvoji studentů učitelství v primární škole
Novotná, Kateřina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce, která nese název Pedagogické praxe a její role v rozvoji studentů učitelství v primární škole se zabývá problematikou pedagogických praxí na vysokých školách. Zároveň zjišťuje, do jaké míry jsou studenti učitelství na konkrétních pedagogických fakultách připravováni do praxe a jak studenti i začínající učitelé prvního stupně vnímají tuto problematiku. Teoretická část je zaměřena na vývoj pedagogických praxí a její provázanost ve vzdělávání budoucích učitelů. Předmětem šetření bylo také porovnání jednotlivých pedagogických fakult z hlediska časové dotace. Obsahem praktické části je kvalitativní šetření, které vychází z dotazníkové metody a rozhovoru. První výzkumné šetření zjišťuje a porovnává pohledy a zkušenosti studentů pedagogických fakult s pedagogickými praxemi. Druhé šetření se zaměřilo na začínající učitele prvního stupně, u kterých jsem metodou rozhovorů zjišťovala, jak zpětně nahlížejí a hodnotí pedagogickou praxi na fakultách. KLÍČOVÁ SLOVA Pedagogická praxe, student učitelství, 1. stupeň základní školy, fakultní školy, fakultní učitel, vysokoškolský učitel, začínající učitel
|
|
| |
|
|
Jazykový management učitelů českého jazyka na středních školách a jejich podíl na utváření podoby spisovné češtiny
Olivová, Jana ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Následující diplomová práce zkoumá v praxi teorii jazykového managementu - konkrétně se zabývá pedagogickou činností učitelů českého jazyka na středních školách, a to na základě oprav jazykových testů. Cílem práce bylo zjistit, zda se norma spisovné češtiny, která je obsažena v kodexech, shoduje s normou prezentovanou vyučujícími. Tato práce využívá nejnovější metodologické postupy z oblasti sociolingvistiky, především metodu tzv. follow-up interview. Jako obecnou bázi využívá koncept sociálního silového pole od Ulricha Ammona a teorii jazykového managementu od J. V. Neustupného. Jako zdroj dat byly využity autentické testy, vyplněné padesáti studenty střední odborné školy a následně opravené osmi učiteli českého jazyka, follow-up interview vedená s vyučujícími, a dotazníky. Na jejich základě byla zkoumána jednak teorie jazykového managementu v praxi, jednak představa vyučujících o normě spisovného jazyka. Tato představa byla porovnána s představou ostatních instancí sociálního silového pole. V případě nejasností byly informace doplněny z follow-up interview. Z výzkumu vyšlo najevo, že ve většině případů se norma prezentovaná vyučujícími shodovala s normou předkládanou kodifikátory i jazykovými odborníky. Normové autority přitom byly většinou v připouštění variant méně tolerantní než ostatní instance....
|
|
| |
|
|
Výuka cizích jazyků a proces přípravy učitelů cizích jazyků v období 1990-2012
Čermáková, Helena ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na změny ve výuce cizích jazyků a na nové požadavky na vzdělávání a přípravu učitelů cizích jazyků po roce 1989 včetně krátkého přehledu historie výuky cizích jazyků a vývoje přípravy učitelů. Sleduje změny v oblasti cílů výuky, změny vztahů učitele a žáka, změny užívaných metod práce. Zabývá se novým přístupem k výběru a využití učebních materiálů a zařazením nových technologií do výuky. Pojednává o zavedení Společného evropského referenčního rámce jazyků a Evropského jazykového portfolia. Práce předkládá formou rozhovoru i osobní zkušenosti vyučujících cizích jazyků s výukou a s možnými cestami k dosažení požadované kvalifikace.
|
|
|
Význam studentské pedagogické praxe pro rozhodování o vstupu do profese
Hájková, Aneta ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Cílem předložené práce je zmapovat problematiku pedagogické praxe s ohledem na její význam při rozhodování budoucích učitelů o nastoupení či nenastoupení do profese, zhodnotit její přínos pro studenty a nastínit možné změny v pregraduální přípravě učitelů. Předložený text obsahuje dvě stěžejní části, a to část teoretickou a část praktickou. Teoretickou část tvoří kapitoly zabývající se odbornou přípravou budoucích učitelů. V rámci první kapitoly jsou vymezeny klíčové pojmy ve sledované oblasti. Druhá kapitola navazuje na obecnou charakteristiku pedagogické praxe jako na nedílnou součást studia učitelství. Jádro textu pak tvoří pasáž, jejíž obsah je speciálně zaměřen na popis zvláštního významu profesní přípravy budoucích učitelů. Design výzkumného šetření v praktické části vychází z kvalitativní metodologie, primárně jde o využití metody explanační (vysvětlující) případové studie. Sběr dat je realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými studenty, kdy je sbíráno velké množství dat od několika málo respondentů. Důkladné prozkoumání malého vzorku respondentů napomůže porozumění případům podobným. Dále byly v teoretické části vymezeny klíčové pojmy s tématem související. Byly zde vymezeny pojmy jako například "učitel a jeho profese", motivy k volbě učitelské profese",...
|
|
|
Analýza vyučovacích hodin přírodopisu a biologie zaměřená na profesní vidění a reflexi budoucích učitelů
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Škoda, Jiří (oponent) ; Čížková, Věra (oponent)
Pedagogické praxe jsou podstatnou složkou ve vzdělávání budoucích učitelů, neboť při nich dochází k rozvoji specifických znalostí důležitých pro výkon učitelské profese. Disertační práce se věnuje profesnímu vidění a schopnosti reflexe u budoucích učitelů biologie v průběhu pedagogických praxí. Konkrétně se práce zabývala analýzou samostatných reflexí studentů a hospitačními rozhovory. Výzkum sestává z několika studií. V první studii byla provedena analýza 130 písemných reflexí pořízených před a po individuálním sledování videozáznamu z vyučovacích hodin 65 studentů. Pro analýzu písemných reflexí byl použit kategoriální systém dle Sherin a van Es (2008). U studentů konajících svoji první praxi na základních školách byl, na rozdíl od studentů působících na středních školách při své druhé praxi v rámci studia učitelství, po sledování vlastního videozáznamu z výuky zaznamenán statisticky významný posun napříč celou řadou kategorií profesního vidění. Dále byla uskutečněna výzkumná sonda zacílená na hlubší výzkum povahy hodnotících výroků. Výzkumné sondy se zúčastnilo 10 budoucích učitelů biologie a bylo analyzováno 40 písemných reflexí. Pozitivní povaha výroků převažovala především během praxí na základních školách. Poté, co studenti zhlédli videozáznam z vlastní vyučovací hodiny, však převažovala...
|
|
| |
|
|
Vzdělávání učitelů preprimární, primární a sekundární školy - historie, současnost, perspektivy
Pečinková, Simona ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce má povahu teoretické studie a je rozdělena do pěti kapito. V první kapitole jsou uvedeny trendy v oblasti učitelského vzdělávání, které se v současnosti uplatňují ve světě a jsou prosazovány i v České republice. Následující tři kapitoly se zabývají vzděláváním učitelů jednotlivých stupňů škol - preprimární, primární a sekundární školy. U každé skupiny učitelů je uveden historický kontext jejich vzdělávání na našem území až po současnost. Jako východisko pro současné vzdělávání učitelů je popsáno dnešní pojetí školy. Jednotlivé kapitoly se věnují možnostem vzdělávání daných skupin učitelů a jsou charakterizovány i některé složky studia. V páté kapitole jsou rozbrány perspektivy pro budoucí vývoj vzdělávání učitelů.
|
host ::
RSS.